LASKAVOST

Vždycky mi je příjemně ve společnosti laskavých lidí a když je někdo hrubián, radši rychle mizím pryč. Nemám ráda hádky, a tak jsem ráda, když se mnou ostatní mluví laskavě. Snažím se o to taky (i když ne vždycky se mi to podaří :).

V Bibli je psáno, že Bůh je velmi laskavý ("Hospodin je milostivý a soucitný, nesmírně trpělivý a velmi laskavý. Nevznáší stále výčitky, nechová zlobu navěky. Nenakládá s námi, jak zaslouží náš hřích, neodplácí nám podle našich vin." - Žalmy 103:8-10). Jestliže Bůh může být velmi laskavý, pak my MUSÍME být laskaví, je to naše povinnost, Bůh to po nás žádá ("Buďte k sobě navzájem laskaví a milosrdní. Odpouštějte si navzájem, tak jako Bůh v Kristu odpustil vám" - Efezským4:29).

Když chceme druhým pomoci, nemusíme konat velké činy, často jako lék stačí laskavé slovo - "Laskavá slova jsou jako plástev medu, jak balzám na duši, celému tělu lék" - Přísloví 16:24. Stejně tak to platí obráceně i pro nás - když toho máme moc, nevíme třeba jak dál, tak nám někdo může pomoci vlídným a milým slovem ("Starosti člověka tíží v srdci, laskavé slovo ale radost navrátí" - Přísloví 12:25).

Jako všechno v životě, i to - být laskavý - znamená pro nás práci. Ne vždycky je nám do zpěvu, někdy jsme unavení, někdy podráždění nebo nervozní, někdy spěcháme ... Ale to nás neomlouvá, nemáme výmluvu. Musíme se snažit být laskaví za každé situace. U sebe vím, že se mi nejméně daří ve chvíli, když spěchám nebo když mě něco opravdu hodně bolí. Uvědomuju si to, ale zvlášť u toho spěchání se mi to moc nedaří. Jsem zvyklá všude chodit včas, možná spíš radši o trochu dřív. A jakmile někam odcházíme celá rodina, já stojím ve dveřích oblečená a hlasitě popoháním zbytek rodiny, ať si pospíší. A vím, že v tu chvíli jsem podrážděná a nervozní a dost často můj hlas nezní vůbec laskavě. Ale stejně jako ostatní, ani já nemám výmluvu. Tak holt musím pořád trénovat, snad to jednou zvládnu :).

"Laskavý člověk odmění i sám sebe, surovec ani sám sebe nešetří" (Přísloví 11:17).

Mějte se hezky.

Pavla