pondělí 25. března 2013

Zodpovědnost za nás samotné

Ne každý, kdo mi říká "Pane, Pane", vejde do nebeského království, 
ale ten, kdo koná vůli mého Otce v nebesích.
Matouš 7:21

Tento článek jsem psala několik dní a stále ho přepisovala, nechávala uležet a pořádně nevěděla, zda ho vůbec použiju. Vím ale, že o tom musím napsat a teď jen hledám tu správnou formu.

Uvedla jsem tu několikrát stránky Good Morning Girls, které pořádají studia Bible. Stala jsem se jejich překladatelkou do češtiny. Jelikož materiály, které jsem překládala obsahovaly jen motivační dopis, rozpis četby a jakýsi diář s prostorem pro vlastní poznámky, nebyl to pro mně problém ať už co se překladu týče, tak ani po duchovní stránce. Ale mou velkou chybou bylo to, že jsem si jen zběžně přečetla jejich "vyznání víry", kde v bodech uvádí v co věří. Trošku jsem to podcenila. Nakonec se ukázalo, že z 8 bodů jsou ty poslední 4 problémem, který jsem musela řešit. Byla jsem na to upozorněna a poté jsem to s manželem probírala a studovala.

Když to vezmu stručně, věří ve stejného Boha jako já, věří v Bibli inspirovanou Bohem, věří v Ježíše, který zemřel za naše hříchy.....Ale jsou tu i body, které jsou v rozporu s tím, v co věřím. Víte, hodně se můžete setkat s takovou tou velmi vstřícnou duchovní naukou - stačí, když věříte a víc dělat nemusíte nebo všichni věříme ve stejného Boha, tak buďme přátelé a podporujme se ve všem, co děláme, i když je to jiné, než u nás.

No a já jsem si uvědomila, že jsem přesně v té situaci. Vidím společenství žen, které hledají Boha, studují Bibli, snaží se šířit Boží Slovo a dělají to s čistým svědomím své víry. Jsou milé, laskavé a ochotné pomáhat. Ale. Máme od Boha velmi přesné instrukce, co po nás chce. A tak se dočteme, že jen víra nestačí. (Jakub 2:14, 2:21-22) Že musíme také činit pokání a nechat se pokřtít. (Skutky 2:38). A nebo také, jak už bylo uvedeno na začátku tohoto článku - Matouš 7:21 - ne každý kdo Bohu říká Pane, vejde k němu do jeho království. Což znamená, že mezi námi bude hodně lidí, kteří chválí a následují Boha, ale dělají to špatně (ať už úmyslně nebo ne).

A tak si říkám, každá máme velkou zodpovědnost, abychom správně pochopily, co po nás Bůh žádá. Co máme a nemáme dělat. Nesmíme se spoléhat jen  na ostatní kolem nás. Ani na naše manžely, ani na kazatele v církvi a ani na blogerky :-D. Ti všichni mají svou vlastní zodpovědnost a snaží se hledat tak jako my. Nemůžeme předstoupit před Boha a ospravedlňovat se tím, že nám ten či onen řekl, že tak je to správně a přitom to bylo špatně. V tomto musíme spoléhat samy na sebe. Modlit se, studovat Bibli a důvěřovat Bohu, že nám dá potřebnou moudrost, abychom vše správně pochopily.



Cílem tohoto článku není nějaké odsuzování. Jen vám ukázat, že ne vše, co se zdá správné je bez nástrah.
Já se rozhodla, že již nebudu zmíněné materiály překládat, protože se bojím převzít odpovědnost, že někdo bude víru autorek pokládat za správnou, protože je já podporuji.  Ale neznamená to, že bych si jejich články nepřečetla, že bych vymazala jejich stránky a už se na ně nikdy nepodívala. Myslím si, že dělají úžasnou práci a pokud každá převezmeme svou zodpovědnost za to, co se učíme a v co věříme, tak pro nás není problém si přečíst jejich úvahy, jejich postřehy a studovat společně Bibli. Protože i náš hlas je důležitý a i my můžeme přednést nějakou úvahu, náš vlastní pohled na věc, naše vlastní porozumění Písma. A to se počítá :-D

Pěkný den s Bohem.
Monika

středa 20. března 2013

POZVÁNKA NA PŘEDNÁŠKU


DOVOLUJEME SI VÁS POZVAT NA KŘESŤANSKOU PŘEDNÁŠKU NA TÉMA
 
                         UTRPENÍ, NESPRAVEDLNOST...A BŮH
    
   MILUJÍCÍ A VŠEMOCNÝ BŮH NAD SVĚTEM PLNÝM ZLA A BOLESTI?
 
 JE RACIONÁLNÍ VĚŘIT V KONEČNOU SPRAVEDLNOST, POKOJ A RADOST?
 
   JAK NÁM STAROVĚKÁ KNIHA POMÁHÁ  VYROVNAT SE S UTRPENÍM?

DATUM:                              pondělí  25. 3. 2013
ČAS:                                    18.30 hod.
MÍSTO KONÁNÍ:                TYRŠŮV DŮM, ÚJEZD 40,
                                            II. VCHOD, 2. PATRO (vchod též z Všehrdovy ulice)
PŘEDNÁŠÍ:                         Frank Walton
 
                                                 
PO PŘEDNÁŠCE BUDE ČÁST VĚNOVANÁ OTÁZKÁM A ODPOVĚDÍM                            
VSTUP ZDARMA    PŘEDNÁŠKA TLUMOČENA DO ČEŠTINY                              
INFORMACE, DOTAZY: 777 630 724  to-morrow@volny.cz

středa 13. března 2013

Okolí a já

Při přípravě článku "Být BUSY" jsem narazila na jednu skutečnost, která by si zasloužila vlastní kapitolu.  Pokud se chceme řadit mezi křesťanky měly bychom tak i žít. Jenže to mnohdy znamená, že se vám kolikrát podaří dostat do situace, kde budeme jak se říká "samy proti všem". Že budeme samy ve společnosti nevěřících, kteří navíc budou jednat tak, jak se to příčí křesťanským zásadám - hodnotám.

Nespřahejte se s nevěřícími. Jaký může být spolek spravedlnosti s nepravostí? 
Jaký může mít vztah světlo s temnotou? 
2.Korintským 6:14

- ale to přece nejde, nemůžeme se tomu vyhnout. Ať už kvůli tomu, kam bychom se schovaly. Ale také proto, že právě pro ty nevěřící můžeme být dobrým příkladem, který je může přesvědčit, že má cenu hledat cestu k Bohu. Myslím, že tím veršem je myšleno, abychom se nespolčovaly s nevěřícími pod jedno jho. Abychom se od nich nenechaly svést k běžným věcem dnešních dnů, které ale nejsou v pořádku podle kritérií stanovených Bohem.


A tak se chci s vámi podělit o pár zážitků ze svého života, které se dotýkaly mé víry a toho, že chci žít správně a podle Boha.

Pamatuji se, že jsem byla postavena do situace, kdy má kamarádka vyloženě "zneužívala" firemní tiskárnu a kopírku ke kopírování ohromného množství soukromých věcí. Myslím, že v dnešní době je to poměrně běžný jev, dělat to bez nějakého pocitu zahanbení, protože koho to "bolí".... Firma má hodně peněz, tohle je zanedbatelné, to se ztratí.... Ani nevíte, jak těžké pro mně bylo, abych jí k tomu něco řekla. Mám to přejít? Mám se ozvat? Co mám říct? Jak? Ozvala jsem se a reakce byla přesně taková, jak už jsem popsala. Ale i tak bych to udělala znova. Už proto, že reakce Boha pak nebude stejná. On to vidí, on se zajímá a není mu to jedno.

V tom samém zaměstnání jsem měla jinou kolegyni, která navenek nedala nic znát, ale pak jsem se dozvěděla, že o mně mluví za zády a řeší, že jsem věřící. I to se stává a řekla bych, že to je to nejmenší, s čím se člověk může potýkat. Vypovídá to hlavně o tom druhém a není proč se tím trápit. Je to možná nepříjemné, ale snést se to dá. A tak jsem to nechala být, protože co, ano jsem věřící a nemám se za co stydět.

No a jednou jsem byla překvapena reakcí své bývalé spolužačky ze základní školy, se kterou jsem se po pár letech setkala. Bývaly jsme dobré kamarádky a tak jsme to naše přátelství zkoušely obnovit. Když se však dozvěděla o mé víře, oznámila mi dost rázným způsobem, že pokud budeme i nadále v kontaktu, tak mi to bude určitě vymlouvat. V tu chvíli jsem měla pocit, že snad špatně slyším. Jako bych jí oznámila, že se mi líbí špatná politická strana a musí mi pořádně otevřít oči, abych pochopila, že je to špatně. Co na to říct? Nejsme v kontaktu, takže mi nic vymlouvat nemusí.

Musím ale přiznat, že jinak mé okolí je opravdu velmi chápavé a nepociťuji nějakou diskriminaci či celkovou změnu v postojích ke mně.  Ale i kdyby to tak bylo. Měla bych něco změnit? Nemluvit o své víře, zavírat oči, když někdo dělá něco s čím nesouhlasím? Nebo se třeba účastnit akcí, o kterých se dopředu ví, jak skončí?  Tyto situace se budou opakovat, nebudeme toho ušetřeny a je potřeba v nás najít silu a postavit se tomu i když je to mnohdy těžké. Jedna věc je ta, že si takové jednání musíme srovnat vnitřně. Že si musíme uvědomit, že ubližujeme Bohu, ale také i sobě. Druhá věc, která tu hraje taky důležitou roli je, že naše jednání je viditelné pro ostatní a jsme takovou vizitkou naší víry. Ať už v tom dobrém, tak ale i ve věcech, které se nám nepovedly.

A tak si říkám, že když zvážíme, jak bychom reagovaly na křesťana, který se tak chová - zda by nás to jeho chování přivedlo k zájmu o Boha, zda by nás to inspirovalo ke změně života - může to být pro nás ukazatelem, kdy si dát pozor.

Toto je téma, které by se dalo ještě mnohem více prozkoumat a určitě se k nějakému pokračování dopracujeme, ale pro dnešek to už ukončím :-)

Takže, jak už jsem kolikrát zmiňovala ... nejlepším měřítkem je pro nás Bible, tak v ní hledejme a nalezneme :-D  (Matouš 6:33)

Pěkný den s Bohem.
Monika

pátek 8. března 2013

Odkaz na videa

Dnes jen malá "agitačka" :-D
Kdo si rád pouští videa než čte články, zde jsou nové stránky od blogu Women Living Well, stačí jen kliknout na obrázek. Podotýkám jen, že je to v angličtině.



Hezké pokoukání a samozřejmě vám přeji pěkný den žen.
Monika

úterý 5. března 2013

být "BUSY" (být v jednom kole)

Dnes bych vám chtěla prezentovat částečně kázání mého manžela, které vzniklo díky jednomu zajímavému článku z internetu  (zde si jej můžete přečíst:  Proofdirectory.)

Mohly bychom říct, že jsme  na tom dnes lépe, než v dobách ranného křesťanství, protože nejsme jako Židé pod tlakem tradic nebo jako pohané pod tlakem věřit v mnoho bohů a máme k tomu Bibli se vším, co potřebujeme. Tak se nabízí otázka: máme opravdu lepší podmínky pro duchovní růst než lidé tenkrát?


Kdo z vás, alespoň jednou, neřekl, že čas neskutečně letí? A co přitom stihneme udělat? Já tedy moc ne, aspoň si to myslím. Je tolik věcí, které jsou potřeba udělat a k tomu by se člověk chtěl ještě pobavit. No a když k tomu přidáme vcelku nenápadná lákadla, která užírají poměrně dost času  a přitom jsou značně neužitečná....TV, internet, videohry, sociální sítě - která na nás vyskakují ze všech stran...... co nám z toho dne vlastně zbývá?

A tak bych se dnes chtěla věnovat těm nenápadným lákadlům, která mohou mít poměrně značný dopad na náš život.

Nechci zatracovat úplně všechno, protože každý se potřebujeme nějak odreagovat a na někoho funguje třeba zajímavá strategická počítačová hra, někdo si sedne k televizi a na chvilku vypne. Však ne vše v televizi nebo na internetu je zbytečné. Ale musíme si dát pozor, jestli nás to od něčeho neodvádí. Jestli nás to nevzdaluje od něčeho důležitého.

Do trní je zaseto u toho, kdo slyší Slovo, ale starosti tohoto světa a oklamání bohatstvím to slovo dusí, a tak se stává neplodným. 
Matouš 13:22

Když nás totiž Satan nemůže svést k hříchu, jde na to mnohem chytřeji - zaneprázdní nás. A co je na tom vážně nebezpečné je ta celková nenápadnost.

Bojím se ale, abyste se v mysli nenechali svést od upřímné a čisté oddanosti Kristu, tak jako se kdysi hadovou vychytralostí nechala oklamat Eva. 
2 Korintským 11:3


Oblečte si celou Boží zbroj, abyste se mohli postavit ďáblovým úkladům. 
Efezským 6:11-12

Co vidíme v TV, jaké pořady sledujeme. Je v nich sex, sprostá slova, nestoudný životní styl? Četla jsem článek jedné populární americké herečky, která si vyšla do divadla na nějaké veselé představení a asi po 20 minutách odešla, protože se tam urážel Bůh. I když to bylo míněno v legraci, necítila se dobře a nepřišlo jí to v pořádku.. Jaké písničky posloucháme, videa sledujeme? Už jsem se kolikrát podivila, proč musí být v každém hudebním videu několik svlečených dívek a muži, kteří je ošahávají. Tak si říkám, že v dobách mých prarodičů by se to bralo jako dnes filmy pro dospělé....a přitom se na to dívají ještě děti.

Co všechno vidíme na Facebooku, jaký je obsah příspěvků našich přátel a jejich přátel? Jak nás skrze to všechno vidí ostatní?

Vždyť tam, kde máš poklad, budeš mít i srdce.
Matouš 6:21


Co tedy s tím? Četla jsem na internetu několik článků, kde se ženy rozhodly svůj život trošku pozměnit. Vybraly si jen některé blogy, které pravidelně čtou, zrušily si FB účet. Co dál? Zkusme si nahradit ušetřený čas duchovní aktivitou.

Nikdo ať tě nepodceňuje pro tvé mládí. Naopak, buď pro věřící příkladem ve slovu i skutku, v lásce, víře a čistotě. 
1.Timoteus 4:12


Navíc, pokud se chceme prezentovat jako křesťané, musí i náš život tomu odpovídat.  Pokud sdílíme sprosté obrázky, nechutné vtipy, propagujeme svou zálibu ve zpěvácích a hercích, kteří se prezentují značně poklesle...co to o nás vypovídá.

Hlásáme jedno a žijeme druhé???

Buďme světlem a solí tohoto světa. Nemusíme žít asketickým životem, ale dejme si pozor, jak trávíme svůj čas a jak působíme na druhé.  A ano, někdy to pro nás znamená, že musíme něco obětovat (zálibu, oblibu u přátel), ale stále je to málo oproti tomu, co obětoval Ježíš. A tak buďme rády, že my už toto podstupovat nemusíme.

sobota 2. března 2013

stránky Ministry-To-Children

Dneska jenom krátce....byla jsem požádána o malou laskavost, zda bych mohla na FB či blogu prezentovat stránky Ministry To Children. Jedná se o stránky plné zajímavých tipů, nápadů, omalovánek a materiálů s křesťanskou tématikou pro výuku dětí. Stránky fungují díky hlavním sponzorům a proto jsou všechny materiály zdarma ke stažení. Prosím tedy vás, které můžete nějakým způsobem předat dál tento kontakt, abyste tak učinily, je to pro dobrou věc. Děkuji a doufám, že i vám se tyto stránky budou líbit.

Stačí kliknout na obrázek...





 Pěkný den s Bohem, Monika