čtvrtek 26. dubna 2012

Rozhodnutí

Zase jsem jednou brouzdala internetem a objevila jsem rozhovor, který mně opravdu zaujal. A pak, že se na internetu nedá nic kloudného najít :-D

Zpovídali tam krásnou, mladou a úspěšnou dívku, která získala práci snů u společnosti se spodním prádlem - Victoria´s Secret. Stala se firemním "andílkem", jak byly pojmenovány modelky a předváděla spodní prádlo, chodila na společenské akce a ................ začala mít pocit, že to není správné. Nejprve si říkala, že to prostě k té práci patří, ale čím déle to dělala, tím víc cítila, že je to špatné. A pak jí Bůh otevřel oči a ona pochopila velice důležitou věc - že její tělo je chrám, který Bůh stvořil pro to, aby ho uctívalo. Že její tělo ve spodním prádle by měl vidět jen její manžel a že být sex symbolem pro ostatní muže je něco, co chce ve svém životě naprosto změnit.

Copak nevíte, že vaše tělo je chrámem Ducha svatého, který je ve vás a kterého máte od Boha? Už nepatříte sami sobě; byli jste draze vykoupeni! Proto svým tělem vzdávejte čest Bohu. 1.Kor.6:19-20

Copak nevíte, že jste Boží chrám? Vždyť ve vás přebývá Boží Duch! Kdokoli ničí Boží chrám, toho zničí Bůh, neboť Boží chrám je svatý, a to jste vy. 1.Kor.3:16-17

Najít pravdu v Bibli je jedna věc, ale změnit svůj život podle toho, co po nás Bůh žádá je druhá. Myslím, že všichni víme, co je dobré a co špatné. A kolikrát si sami sobě ospravedlňujeme ty drobnosti, které nejsou zrovna ke chválení. Nemusí se jednat o těžký hřích. Já sama za sebe můžu říct, že mám problém s leností, když se má uklízet. Neumím si uspořádat čas, abych měla víc času na Boha. A určitě bych tu mohla vyjmenovat mnohem víc věcí (ale to už bych se asi styděla, jak špatné to se mnou je)  :-D A vidíte, umím své problémy pojmenovat, vím o nich, ale kolikrát se stane, že s tím nic neudělám.

Tato dívka však svůj život od základu změnila! Rozhodla se, že už nikdy nebude pózovat pro pánský časopis. Rozhodla se, že ji ve spodním prádle uvidí jedině její manžel a nikdo jiný. Rozhodla se skončit s touhou stát se sexsymbolem a místo toho být správným Božím příkladem. Pochopila, že vše čím prošla, mělo svůj smysl. Může totiž svědčit o tom, jak ji Bůh změnil. Může být dobrým příkladem pro ty slečny, které si teďka prohlíží módní časopisy a touží po slávě modelky. Může být příkladem toho, že i krásná dívka, které svět leží u nohou, dělá těžká rozhodnutí, které ostatní lidé kolem nemusí chápat. Určitě ji všichni z branže neklepali po ramenou a negratulovali k tak úžasnému rozhodnutí. Ale stalo se! Ona to udělala a stejně tak to můžeme udělat i my.

Nenechme se semlít okolním světem, který nás tlačí do věcí, které se nám nezdají. I když je to moderní, úžasné a já nevím co ještě, nemusí to nutně znamenat, že to Bůh schvaluje. A když si budeme říkat, to je ale těžké, vzepřít se...tak si třeba vzpomeňte na tuto dívku, která to dokázala. Je to dívka z dnešní doby, ze světa, ve kterém také žijeme. Není to pohádka, není to vzpomínka na minulost....ne, je to současnost a možná proto nám to může pomoci.


Ta dívka se jmenuje Kylie Bisutti a pokud chcete o ni vědět víc, zde jsou její oficiální stránky:

pátek 20. dubna 2012

KRÁSA POMÍJÍ

Povinností nás - žen - je, abychom navždy zůstaly mladé a krásné. Do toho nás tlačí dnešní doba. Máte větší nos? Šup s vámi na plastickou operaci. Máte silnější stehna? Jak s tím můžete žít - šťastné budete pouze pokud podstoupíte liposukci. Máte řídké vlasy? Vám radost do života stoprocentně vnese napletení vlasů umělých.

Hladká pleť, zářivě bílé zuby, štíhlý pas, řádně vyvinutý dekolt, gelové nehty, prodloužené vlasy - tohle všechno vás učiní šťastnými. Potom už vás čeká jen radostná budoucnost, dokonalý manžel, dokonalé děti, dokonalý život ... Bez toho všeho ale máte smůlu ...

Zvláštní je, jak takové postoje dokáží ovlivnit naše mozky. Vidím to na svých dětech. Jedna z mých dcer se stala ve škole terčem šikany. Podle jejích spolužaček nebyla vzhledově dokonalá. A došlo to tak daleko, že 
radši přestoupila na jinou školu, aby měla pokoj od takových hloupých názorů. Velkým problémem je, že si od té doby ale nevěří. Nádherně zpívá, ale přesto má pocit, že to za nic nestojí, vyloupla se z ní moc hezká holka, ale i tak jí je stoprocentně jasné, že to všichni říkají jen proto, aby ji uchlácholili ...

Říkám si ale - k čemu dokonalost? Proč musím mít v pase maximálně 60 centimetrů? Proč musí můj obličej zdobit drobný nosík? Jsem pak lepší člověk? Budou mě potom mít lidi radši? Bude mě mít radši Bůh?

Nedávno jsem pročítala noviny a padla mi do oka  fotka bývalé filmové hvězdy. Ta byla tak krásná, když byla mladá! Mohlo by se říct - dokonalá. Krásné vlasy, bílé zuby, vosí pas ... Přesně to, co žádá dnešní doba. Jenže i tahle kráska zestárla. Najednou je to stará, sešlá, nijak půvabná paní ... Ani se člověku nechce věřit, že je to jedna a táž žena. Že je v těch fotkách rozdíl jen nějakých padesát let ... A utekly určitě tak rychle! A i nám všem roky utíkají stejně rychle ...




Naše babičky byly taky jednou mladé pěkné holky, taky určitě měly pocit, že to tak zůstane navždycky. A staly se z nich vrásčité, přihnuté, unavené staré paní. I z nás se stanou ... 

Bůh nám v Příslovích 31:30 říká: Klamný je půvab a krása pomíjí, žena, jež Hospodina ctí, si chválu zaslouží.

Je dobré si to připomínat. Protože pak můžeme být šťastné i s větším nosem, nohama do "x" nebo odstátýma ušima. Nenechme si něco vnucovat okolním světem a poslouchejme Boha, On je moudrý, to On ví, co je pro nás nejdůležitější a nejlepší.

Krásný den,

Pavla

úterý 10. dubna 2012

CO JE LEPŠÍ? Kazatel 7:2

Lepší je jít do domu truchlení než vejít do domu hodování ...

Tyhle verše z Bible jsem během posledních čtrnácti dnů naplnila vrchovatě ... Nejdřív svatba, potom pohřeb ...
Dvakrát jsem za posledních čtrnáct dnů byla svědkem - nejprve na svatbě, pak jsem se stala svědkem při opouštění tohohle světa ...

Nezastírám, že mi na svatbě bylo líp. Moc jsem se tam těšila, užila jsem si ji, pobavila jsem se, byla jsem s lidma, které mám ráda ...

Dneska jsme měli pohřeb naší babičky. V noci jsem nemohla spát, byla jsem nervózní, bolelo mě břicho a těšila jsem se, až to bude za mnou ...

Jenže .....

Jenže ten verš má pokračování - neboť tam je zřejmé, jak každý člověk skončí, a živý si to může vzít k srdci.

Pravda je, že o tom, že taky jednou umřu, jsem na svatbě opravdu nepřemýšlela. Tam mi to nepřišlo na mysl ani na chvilku. Ale na pohřbu je to jinak. Myslím, že každý, kdo tam dnes seděl a díval se na babiččinu rakev, tak si musel uvědomit svoji smrtelnost, to, že tady taky jednou nebude ... Proto to Šalomoun napsal, ne proto, že by bylo špatné se bavit a mít radost, ale prostě proto, že na pohřbech máme čas přemýšlet a třeba nás to k něčemu může přivést.

Já jsem si to pravé "uvědomování" užila, když jsem seděla u babiččiny postele v nemocnici, kdy umírala. To byly hodiny a hodiny ticha, času na přemýšlení habaděj. Tam jsem dokonale viděla to smiřování a usmiřování, tam jsem viděla tu změnu, kdy člověk, který dřív o Bohu moc nemluvil, najednou celou svoji mysl Bohem naplnil. Babička už vlastně o ničem jiném nemluvila - než o Bohu, o umírání, o nebi, o setkání a o naději.

Moc toužila umřít, chtěla, abychom se spolu pomodlily, potom sama prosila Boha o odpuštění, a když se Bohu omluvila za všechno špatné, co kdy udělala, bylo vidět na její tváři, jak se jí ulevilo. Najednou byla její tvář jiná, úplně uvolněná. Když jsem tohle vyprávěla svým dětem, bylo znát, jak to na ně moc zapůsobilo.

Když babička zemřela a já jsem přivolala sestru, podívala se na babičku a řekla: "Je vidět, že byla smířená a usmířená. Proto je taková hezká a milá ...". Stává se jí prý, když jde obstarat člověka, který právě zemřel, a který byl zlý a protivný, a který vůbec nebyl vyrovnaný s tím, že umírá a nadával do poslední chvilky, tak že obličej takového mrtvého člověka až děsí. Vždycky je prý patrné na první pohled, jestli se člověk smířil a usmířil. Smířená se smrtí byla babička stoprocentně, protože už po ní moc toužila a prosila o ni. A usmířená? Myslím, že byla s Bohem usmířená, i když to rozhodnutí musíme nechat na Něm.

Všichni jednou zemřeme, i my, i když se nám tomu špatně věří ... Usmiřujme se s Bohem celý život, prosme za odpuštění a buďme vděčni za každou chvilku, kterou můžeme strávit v domě smutku - tady naše myšlenky opravdu nic neruší, tady můžeme upevnit svou víru, náš vztah s Bohem, tady si uvědomíme, kam směřujeme ...

Krásný den,
Pavla