pátek 30. ledna 2015

Krásný domov

Moudrost dovede postavit dům,
šikovnost jej umí upevnit.
Poznání pak jeho pokoje plní
majetkem vzácným a překrásným.
Přísloví 24:3-4

Tento měsíc se snažím číst knihu Přísloví a i když jsem občas pozadu za svým měsíčním plánem, většinou se mi daří nastřádaný skluz dohánět. Rozhodla jsem se na sebe nebýt tak přísná, takže nemám ambice přečíst Bibli v jednom roce, ale kdyby se to náhodou povedlo, budu jedině ráda - a když se to nepovede, nebudu z toho smutná, že jsem zase něco nedotáhla do konce (to je totiž občas můj problém).

Výše zmíněné verše jsem četla tento týden a natolik mně oslovily, že jsem si řekla, že stojí za celý článek tady na blogu.


Mám šikovného manžela, který - ač samouk - si umí poradit i s výstavbou půdního pokoje na chalupě, kde to teda původně vypadalo tak na zbourání. Doma zase vymyslel a sestavil úložné skříňky a regály a že to občas byl tvrdý oříšek - no jen si zkuste postavit vestavěnou skříň v panelákovém bytě plném křivých stěn.... Ale zvládl to! Vše pořádně promyslel, na internetu si našel rady a návody, vše vyměřil, propočítal, objednal a nakonec šikovně dokončil.

Ale přesto, že je náš domov útulný vizuálně ještě nemusí znamenat, že bude útulný i pocitově. Na základní škole jsem měla kamarádku, která žila na tu dobu v nákladně zařízeném bytě. Z jejich koupelny mně přecházel zrak (naše umakartové jádro se s tím opravdu nedalo srovnávat) :-D Ale přes to všechno se mi tam nikdy úplně nelíbilo. Rodinné vztahy mezi kamarádkou, její maminkou a otčímem byly napjaté a celé to tam tak nějak viselo ve vzduchu.

Proto vím, že mít krásný domov neznamená mít vše "vystajlované" do posledního trendu, ani nemusí být přeplněný drahým nábytkem či plný starožitností. Krásný domov dělají lidé, kteří v něm žijí.

A Bůh nám říká, že pokud budeme mít poznání - poznání jeho vůle, jeho Slova, jeho lásky a milosti - naše pokoje budou plné majetkem vzácným a překrásným. A toto bohatství je dostupné každému! Všichni si ho můžeme dovolit a všem bude doma slušet....


.... tak pojďme si ten domov ještě vylepšit. Bůh je ten nejlepší architekt - designer.

Krásný den s Bohem,
Monika

středa 14. ledna 2015

Opět trošku kreativně :-)

Dneska jsem se rozhodla, že to trošku odlehčím a po dlouhé době se pochlubím malým kreativním úspěchem. Sice si nejsem jistá, zda je to něco ke chlubení, jelikož jsem na tom pracovala víc jak rok a až teď se mi to povedlo dovést do zdárného konce ....

Ještě než se narodil Ondra, začala jsem pro Terezku vyrábět ABC knížku, kde by se mohla učit písmenka - jak tiskací, tak psací. Říkala jsem si, že by to mohla dostat k Vánocům. Pak se narodil Ondra a práce na knížce se přerušila. Tak že by to mohla dostat v březnu k narozeninám? Tak to už nestihnu. Tak co svátek v říjnu? Vánoce? Ne a Ne .... až teď se konečně podařilo. Ale, na narozeniny v březnu už asi čekat nebudu, jelikož naše princezna už umí velká tiskací písmenka a riskovat, že do té doby bude umět víc, to bych nechtěla :-) Ještě že máme Ondru a tak snad knížka vydrží i pro něj.

Použila jsem malý pořadač s euroobaly, čtvrtky a scrapbookové papíry a jednu roztrhanou knížku s biblickými příběhy. Jsou zde i vystřihnuté krátké texty, na kterých si bude moci časem trénovat čtení.



A jako druhou věc, kterou bych vám tu chtěla ukázat pro inspiraci je "doodling" Co to je? Aniž si to uvědomujete, možná to děláte všichni. Je to takové to kreslení, které nemusí být vůbec perfektní a často ho provádíme třeba, když telefonujeme. Různé kytičky, čárky, tečky .... a když si to spojíte ještě s verši z Bible, je to perfektní způsob, jak trávit volný čas, kdy se nám nic nechce dělat :-)
Inspirovala jsem se na tomto blogu: The Anderson Crew



Děti hodně napodobují a tak budu jedině ráda, pokud se Terezka rozhodně dělat něco podobného ... ale na to si ještě musím počkat, zatím budeme trénovat písmenka :-)

Krásný den s Bohem,
Monika

sobota 3. ledna 2015

Nenech se zlákat ...

Jak už jsem uvedla v jednom z minulých příspěvků, letos bych se chtěla věnovat přečtení celé Bible. Nemám za cíl stihnout to v jednom roce, ale rozhodně bych v tom chtěla mít určitou pravidelnost a pokud se mi to přeci jenom povede, budu jen ráda.

A tak jsem seděla u Bible a přemýšlela, kde začít. Mám vytištěný rozpis jednotlivých knih a kapitol, abych si mohla odškrtávat své dosavadní "úspěchy"  (který můžete získat i vy na stránkách Rachel Vojo). Na jejich stránkách se můžete připojit k jejich výzvě, číst společně knihu Přísloví a tak jsem se rozhodla, že jako první knihu si vyberu právě tu.

zdroj obrázku


Když jsem četla první dvě kapitoly, dostala jsem nápad na tento článek.
Hned první kapitola mně totiž zaujala ...

Nenech se zlákat, synu, když hříšníci tě mámí .... Přísloví 1:8

Na cestu s nimi nepouštěj se, synu, nevydávej se v jejich šlépějích .... Přísloví 1:15

Tak skončí každý, kdo hledá mrzký zisk - o vlastní duši ho to připraví .... Přísloví 1:19

V dnešní době je totiž toho vábení kolem nás hodně. Nemusí nás nikdo přemlouvat, abychom někoho oloupili, abychom někoho přepadali, tak jak je to psáno v těchto verších. Ani si nemyslím, že bychom to měli brát přímo doslovně. To vábení k hříchu může být totiž dost nenápadné a přesto stejně závažné.

Stačí se totiž podívat na lidi, kterými se obklopujeme. Naši přátelé, kolegové i rodina na nás mohou mít a mají značný vliv. A pokud nesdílejí víru ke stejnému Bohu, může to být velký problém. Ono totiž stačí, když někdo z nich má mnohem volnější postoj k věcem, které Bůh zase tak liberálně nevidí. Oblékání, využití volného času nebo vůbec výchova dětí. A ono to zlehounka a nenápadně posouvá ten náš vlastní postoj do kouta a najednou přemýšlíme, proč jsme vlastně tyto věci tak zavrhovali, nezajímali se o ně a komu to vlastně může ublížit.

Pod slovem hřích si totiž nemusíme představovat jen velké-přímo demonstrativní špatné činy. Bůh nerozlišuje, zda je něco větší nebo menší hřích. V momentě, kdy děláme věci jinak, odkládáme Boha na druhou kolej. Což je prostě problém. Někdo, kdo nás ve své nekonečné lásce stvořil a i přes náš nezájem a odvrhování poslal na zem Ježíše, aby za NAŠE hříchy trpěl, protože jinak bychom neměli žádnou naději, ten někdo - Bůh - si nezasluhuje být na druhé koleji. Nezasluhuje si druhé místo v našich životech. Je to Bůh a zasluhuje si první místo. To největší místo v našich srdcích, v naší mysli a duši.

Takže se nenechme zlákat okolím. ALE ... rodinu si nevybíráme, tu prostě máme a věřím, že i přes případný nezájem o Boha jsou to skvělí lidé, které máme rádi a neumíme si život bez nich představit. Předpokládám, že v dnešní době si člověk rozmyslí i výpověď v práci a přátelé jsou prostě blízké osoby, kteří k nám patří. A proto tu chci říct, nedělejme ukvapená rozhodnutí a neodtahujme se ode všech blízkých. Naopak, buďme s nimi a jak je v Matouši psáno, buďme světlem a solí pro naše okolí. Ne naopak. To my buďme těmi, kteří budou "lákat", kteří ukáží, jak velkou lásku k nám chová Bůh.

Kdo mě (moudrost) však poslouchá, ten pohodlně žije v bezpečí před hrozbou všeho zla. Přísloví 1:33

Jen Hospodin přece dává moudrost, poznání a rozumnost pramení z jeho úst. Přísloví 2:6

Spravedlnosti a právu tenkrát porozumíš, i poctivosti - všem stezkám ke štěstí. Přísloví 2:9

Krásný večer, třeba u knihy Přísloví, s Bohem,
Monika

středa 31. prosince 2014

Do nového roku....

,,, mnoho důvodů k úsměvu a Božího požehnání přejí Monika s rodinou


úterý 30. prosince 2014

Je libo předsevzetí do nového roku?

Tak máme vlastně už po Vánocích a Nový rok je za dveřmi. Doufám, že jste si užili pohodu a klid, žádné stresování ohledně příprav a že vás nadchly pohádky. No, letos jsem objevila některé, které mně mile překvapily a jiné (převážně nové), které dost zklamaly. Ale co, na tom život nestojí :-D

Přiznám se ale, že o co víc jsem prožívala vše okolo Vánoc co se týče dekorace bytu, balení dárků, zdobení stromku a hlavně to večerní potěšení, když vidíte dítko, jak poskakuje okolo stromečku a očička jí září .... o to víc jsem nějak zapomínala vzít Bibli do ruky a číst si v ní. Navíc máme marodné děti a tak jsem přišla už o tři nedělní bohoslužby! A je to znát, to tedy ano.

Čistě náhodou jsem však dnes (nebo to bylo včera???) objevila zajímavý článek o přečtení Bible za celý rok. A protože jsem vždycky něco takového chtěla zkusit, ale nikdy jsem to nedotáhla do konce, dala jsem si předsevzetí, že to zkusím znovu a snad konečně úspěšně.

Pokud si chcete přečíst celý článek a hlavně, vytisknout zdarma plánek na čtení, můžete  na stránkách RACHEL WOJO

Já mám svůj plánek schovaný v Bibli a doufám, že v tom novém roce bude mít Bible své čestné místo v každém jednotlivém dni mého života. A nejenom v mém, doufám, že v životě celé rodiny!


Jeden rok jsem si řekla, že bude nový rok ve znamení modlitby. Tak tento nový bude zase o Bibli. Co vy, máte taky nějaké plány do nového roku?

Monika

středa 24. prosince 2014

Veselé Vánoce ....




.... lásku, pohodu, klid a Boží požehnání do nového roku Vám přeje Monika s rodinou


neděle 21. prosince 2014

Příklady táhnou...

S Terezkou se snažíme trávit nějaký čas jen spolu. Příchod nového člena rodiny je vždy pro první dítě náročné, takže chceme, aby viděla, že tu jsme i pro ni. A jedna z aktivit, které spolu děláme - jen my dvě holky - je návštěva knihovny. Ani nevíte, jak jsem ráda, že jí knížky baví. Já jsem v dětství a v pubertě četla jak divá a kolikrát jsem se večer těšila do postele, že si ještě zalezu pod peřinu s knížkou a něco si přečtu ...

A tak si teď libujeme s Terezkou, když procházíme regály a hledáme pěkné knížky k přečtení. Některé si čteme ještě přímo tam a jiné si odnášíme domu, A i když náklad bývá často dost těžký, tak to vždycky stojí za to :-)



No a tak jsem nedávno Terezce předčítala z jedné takové knížky z knihovny. Jmenuje se Terezka a dvojčata, takže si dovedete představit, jak se na ni Terezka těšila. A já vlastně taky. No, hned první stránka mně tak nějak usadila do křesla...

"Tatínka Terezka vůbec nezná. Je daleko, a ani maminka, ani babička nechtějí, aby se o něm mluvilo."

No dobrá, uvidíme, co se z toho vyklube. No, jen jsem otočila další stránku, vykouklo na mně:

"Kéž by měla bratříčka nebo sestřičku! Terezka ovšem ví, že k tomu je zapotřebí mít tátu. Ale kde ho vzít? Babička nemá ráda muže. Podle ní za všechno zlo na světě mohou muži."



Před pár týdny jsem slyšela zajímavý komentář. Dotyčný povídal, že dřív za dob komunismu, kdy se na knížky stála fronta, byl kolikrát smutný, že nemůže číst, co by chtěl. Člověk řešil, jaké knížky se k nám vůbec nedostanou a na které bude stát dlouho fronty bez záruky, že na něj ještě vyjde. A přitom, i přes tu dobu, byla Bible dostupná. Jen si uvědomit, jakou má pro nás hodnotu a člověk zapomene na ostatní knížky. A teď, když to ví, má jasno. I kdyby byl opět nedostatek knih, jemu bude stačit jen ta jediná, Bible.

Říká se, že příklady táhnou. Ale které příklady? Ty, které si přečte v knížkách z knihovny? Nebo bych byla raději, kdyby hledala odpovědi v Bibli? O jééé, tak to je zřejmé, že. Ale je mi jasné, že tak růžové to nikdy není. Nemůžu držet Terezku v separaci od všeho světského, protože bych jí tím akorát ublížila. Nebyla by připravená na život v tomto světě,

Proto, i když se mi tato kniha nelíbí, jediné, co mohu udělat je, že si o všem budeme povídat a hledat odpovědi u Boha. Budu se snažit být jí tím správným příkladem, aby nemusela hledat odpovědi v knihách, které za to nestojí.

Krásný den s Bohem a pohodovou čtvrtou adventní neděli,
Monika